Tvrdíme, že není vhodná doba, ale ta prakticky není nikdy. Jestli něco mladší generaci skutečně závidím, pak je to právě víra v sebe sama a lehkost, se kterou jsou připraveni provést životní kotrmelce i za cenu, že si jemně řečeno mohou také pořádně natlouct ústa. Škarohlíd by řekl, že to svědčí o nedostatku životních zkušeností, ale ty se nakonec dají posbírat stejně jen tak, že se do něčeho pustíme.

Když se před časem objevila možnost, aby naše Bára vycestovala téměř na čtvrt roku do Jihoafrické republiky, byla rozhodnutá během pěti minut. Je fakt, že nešla až tak úplně do neznáma. V osmnácti letech se podobně vypravila do Namibie, kde pracovala v týmu zabývajícím se ochranou pouštních slonů. Přiznám se, že když jsme jí tenkrát mávali na letišti, byla v nás malá dušička jak to celé zvládne. Vrátila se ošlehaná, spokojená a dospělá. O tom, jak si v mezinárodním kolektivu, kde byla jako jediná Češka, zlepšila angličtinu, ani nemluvě.

V JAR teď pracuje jako dobrovolnice v rámci mezinárodního projektu na ochranu zvěře v soukromé rezervaci v oblasti Limpopo a podle toho, co píše, se tu má hodně co učit a ohánět. První týden je zasvěcen výcviku dobrovolníků, kteří se učí stopovat zvířata, rozeznávat různé rostliny a přežít v podmínkách buše. Naše holčička prý už ví, jak najít v suché oblasti vodu, co v přírodě může a nesmí jíst a spoustu dalších užitečností, které se jí při práci v africké divočině, které by se jednou chtěla věnovat, mohou hodit. Cílem výcviku je připravit dobrovolníky, aby pak v terénu mohli pomáhat vědcům a ochráncům přírody. V minulých dnech se tak Bára už podílela na vypouštění pakoňů, kteří sem byli dovezeni z jiné rezervace a teď má starost o lva, který podle všeho není v pořádku a asi jej bude nutné dohledat, uspat a nechat prohlédnout veterinářem. V příštích dnech má navíc proběhnout kontrola stavu všech 60 nosorožců, kteří rezervaci obývají a bude se také odchytávat nosorožčí samice Lili, která poputuje do jiné rezervace. I do tohoto úkolu se zapojí dobrovolníci. Zkušenost k nezaplacení…

Člověku ale nemusí být právě dvacet, aby si ozvláštnil život. Jistě, jen málokdo může někam vyrazit na čtvrt roku, ale nové zkušenosti a radost z poznávání si můžeme dopřát i jinak. Pro letošek už jsou sice všechna naše Foto Safari vyprodaná, ale je tu ještě pár volných míst v první polovině roku 2013. Vaší zvláštní pozornosti doporučujeme například premiérovou akci na Srí Lance, kde bychom se chtěli soustředit zejména na fotografování levhartů, nebo naše programy v Indii. Pokud se vám nechce tak daleko, můžete se vydat na fotografický workshop do francouzského Camarque nebo v létě na Island, který pro vás v těchto dnech připravujeme. A bude toho ještě spousta dalšího, co se už brzy objeví na našich webových stránkách. Znovu se vydáme třeba za jelení říjí do Dánska, nebo nově za fotografováním orlovců říčních do Finska. Na podzim vyrazíme do Namibie a bůhví kam ještě. Pokud nejste zrovna fanoušci fotografování a chcete se během svých cest zaměřit na něco jiného, nebo si naopak tuto zálibu chcete užít v soukromí, připravíme vám cestu na míru. Takže se dlouho nerozmýšlejte a zkuste i vy chytit svou příležitost za pačesy a vyrazit za poznáním, fotografováním a dobrodružstvím­.V životě totiž obvykle nelitujeme toho, co jsme udělali, ale toho, co jsme ani nezkusili.

P.S. Reportáž Báry Šilhové z projektu v JAR přineseme v prosincovém čísle African Way magazínu.

Olga Šilhová